Thursday, November 09, 2006

காலமெல்லாம் காத்திரு (Kaalamellam kaathiru)


என்னை விட நேசித்த ஜீவனுமில்லை
என்னை விட யோசித்த ஜீவனுமில்லை
காலம் மாறியது. காட்சியும் மாறியது.
அகநானூறு பாடிய மனதில்
புறநானூறை புகட்டியவள் நீதானே?
யோசிக்க எல்லாம் நேரமில்லை.
உலகம் எனக்காக காத்திருக்கிறது.
அறிவிழந்து கிடந்த நேரங்களை
அழகாக்கி கொள்ள விரைகிறேன்.
வேதாளத்தை மீண்டும் எரிகிறேன்
வீழ்ந்த முருங்கை மரத்தில்.
காலமெல்லம் காத்திரு பெண்ணே
காலம் உனக்கு பதில் சொல்லும்..


Ennai vida nesitha jeevanumillai
Ennai vida Yositha jeevanumillai
Kaalam mariyathu. kaatchiyum mariyathu.
Aganaanooru paadiya manathil
Puranaanoorai pugatiyaval neethane?
Yosika ellam neramillai.
Ulagam enakaga kaathirukirathu.
Arivilanthu kidantha nerangalai
Alagaaki kolla viraigiran.
Vedhalathai meedum erigiren
veezhntha murungai marathil.
Kaalamellam kaathiru penne
Kaalam unakku pathil sollum..

2 Comments:

Blogger saranvellimala said...

verti pera en valthukkal

November 09, 2006 2:26 PM  
Blogger பாக்யா... said...

அகநானூறு பாடிய மனதில்
புறநானூறை புகட்டியவள் நீதானே?

Ithu superrr....

December 15, 2006 11:41 PM  

Post a Comment

<< Home